Naprostá většina z nás chodí po schodech tak často, že je již prakticky nevnímáme, tedy pokud nepřijdeme k nějakému velkému schodišti, nebo jich nemusíme vyšlapat mnoho najednou. Proto není divu, že si většina z nás ani neuvědomuje, jak uniformní v současné době jsou.
Je to samozřejmě dáno tím, že moderní schodiště musí splňovat určité přesně dané normy. Odchýlit se od nich by, především na veřejných místech, znamenalo jejich uzavření. A vzhledem k tomu, že je vždy před otevřením nové budovy nutná oficiální kolaudace, je pochopitelné, že se na splnění těchto pravidel velmi pečlivě dohlíží. Jaká to ale jsou?
Jedním z těch základních je to, že každé schodiště musí být opatřeno zábradlím. I to má určité požadavky, které musí být dodrženy. Je to především pro naši bezpečnost, ale jistě jej oceníme také jako podporu. To platí zvláště u lidí ve vyšším věku či s pohybovými potížemi.
Dále je to také počet schodů na jednom schodišti. Těch může být maximálně 12, pak musí následovat větší plošina. Tento požadavek se nám může zdát na první pohled zvláštní, avšak je potřeba si uvědomit, že pro netrénovaného člověka představuje výstup po schodech nápor na stehenní a holenní svaly, o kolenou nemluvě. Je tedy nutné, aby měly vždy po určitém počtu schodů přestávku. A jako ideální se ukázal počet mezi 10–12 schody.
Jednotná je také výška a hloubka jednotlivých stupňů. To přispívá k vytvoření svalové paměti, díky čemuž se nám po nich chodí stále snadněji a snadněji, bez ohledu na tom, že pokaždé chodíme po jiném schodišti. Značně nám to tedy usnadňuje život.
Tato výška a hloubka jsou vypočítány z průměrné délky lidského kroku tak, aby pro nás byla chůze po nich co nejsnazší a aby nás stála co nejméně energie. I tento požadavek je tedy zde pro to, aby nám vše usnadnil.
Je jich samozřejmě ještě více, avšak toto jsou ty nejdůležitější, ze kterých naprostá většina z nás těží každý den, aniž bychom o tom věděli. A proto je dobré o nich vědět.
